Interview

posted on 24 Aug 2014 22:36 by lyingale4771


Ta redaktorka z jednoho nejmenovaného časáku byla hrozně neodbytná.

Nakonec jsem souhlasil, že jí poskytnu rozhovor. Proč ne? Byla to mladá, pěkná

žena, líbila se mi.
Sešli jsme se u mě doma, protože byl listopad, večer brzy tma a já si

představoval, že nezůstane jen u povídání... Přišla promoklá, z vlasů jí crčela

voda - moc jí to slušelo. Odložila si kabát a zula kozačky, přesto měla mokré

skvrny na halence. Byla jí vidět podprsenka,ale jí to zjevně vůbec nevadilo.




Redaktorka: Už jste dospěl?


Já:           Já dospěl vloni.


Redaktorka: Vloni?!?


Já:           (úsměv)


Redaktorka: Jak to?


Já:           Opravdu to chceš

slyšet?


Redaktorka: Ano.


Já:           Nebylo to slušný.


Redaktorka: Fakt?


Já: Fakt, nebylo... Byli jsme tři, zábavný

večer s kulturní vložkou ve videopůjčovně. Veselá párty, veselejší párty, hodně

veselá párty...
Redaktorka: A dál? Jsem zvědavá...


Já: Koukám! (směju se), no, pak se situace zklidnila, sesedli jsme se

před televizí a zasunuli kazetu do videa. Šel jsem do kuchyně pro pití a když

jsem se vrátil, ti dva mlčeli a koukali jak uhranutí na bednu.
Redaktorka: Co tam běželo?


Já: (úsměv)
Redaktorka: Se nečervenej a mluv. (úsměv)


Já: Jsem zapomněl říct, že tři znamenalo v tomto případě

2x on a 1x ona.


Redaktorka: To jsem si domyslela.


Já: Jasně. Byl to nějakej film...my jsme si půjčili

něco, co bylo popsáno jako erotický thriller, ale bylo to docela zajímavý

porno. Veselý (party) večírek se v tu chvilku proměnil na soukromé představení

pornokina. Nikdy jsem nebyl v pornokině, ale už vim, jak to tam vypadá.
Redaktorka: Popiš mi to.


Já: Lehce erotická veselá nálada podporovaná dobrým

pitím, žerty, flirt. Pak konverzace vázne. Chlapi si přesednou do mírného

předklonu.
Redaktorka: Proč?


Já: Je to jednoduchý, mají džíny, těsné nepoddajné

kalhoty. Lokty opřené o kolena. Občas usrknou ze skleničky a vůbec neřeší,

jestli je to jejich sklenka. Mají problematický pocit, že jaksi "mají být

nad věcí". Proto občas prohodí něco téměř veselého. Nikdo se nesměje

nahlas.
V kině na plátně, u mě doma v bedně, se šuká.


Redaktorka: V reálu taky...
Já: Kdepak. Dívka sedí jak na jehlách. Neví, jestli má

být pro nebo proti. Nohy zkřížené, koleno přes koleno. Má sukni, je to

jednodušší a hezčí. Je trochu v rozpacích, proto také občas usrkne ze

sklenky. Většinou z cizí, aby uvolnila atmosféru, což se nedaří.
V bedně se šuká, trocha domácího násilí.


Redaktorka: A furt nic?!?  To se mi nezdá.


Já: Byli jsme kamarádi.
Redaktorka: Tak to potom ano.


Já: Nevidím do dívky hloubš, nevím, co se v ní dál

děje. My máme problém vstát a občas se už nedíváme na obrazovku, ale na

dívku. Vnímám její siluetu a připadá mi strašně krásná a žádoucí. Dívka

upřeně hledí na obrazovku.
Tam se šuká.


Redaktorka: No v telce furt...  (úsměv)
Já: Film byl dlouhej.


Redaktorka: A atmosféra v pokoji napjatá...


Já: Velmi. Já i "kolega" si pomalu a

nenápadně mneme okolí poklopce.Každý zvlášť a přitom překvapivě zároveň. Dívka

nic nevidí. Zírá na obrazovku a dává nohy vedle sebe. Pak si jeden z nás,

ten zmužilejší - já (úsměv), něco zabručí, zavrtí hlavou a přesedne si k

dívce. Oba spolu zíráme na bednu, kde Hajzl vleče Ubohou do ložnice.
Obejmu dívku kolem pasu a prohlížím si její ušní lalůček.


Redaktorka: A pak se do něj lehce zakousneš.
Já: Jak to víš?
Redaktorka: Myslím si to.


Já: Správně si myslíš.
Ona se prudce nadechne, ale drží. Kolena trošku od sebe.
V bedně přivazuje Hajzl Ubohou za ruce ke sloupkům postele.


Redaktorka: A tvoje ruce?


Já: Dobře, ruce:
pravá stále kolem pasu, pak se posouvá malinko výš a trochu stiskne.
levá se položí dlaní na její nadloktí. Hřbet prstů se dotýká ňadra. Ona mlčí,

dýchá, ani se nehne.
V bedně Hajzl trhá šaty Ubohé na cáry.


Redaktorka: A kolega?


Já: On si přesedne také. Také k ní, z druhé

strany. Dívka se zapře do opěradla křesla, přivírá oči. Můj jazyk

prozkoumává její ouško, zatímco levá ruka uvolňuje její nadloktí a objede

ňadro. Pak přes bradavku - zjišťuji, že nemá podprsenku! JUJ! - přejíždím dolů

k pupíku. Dlaň se položí na bříško pod pupík.
V televizi se děje něco, nevim co, asi šukaj.
Její kolena jdou od sebe, ústa se pootevřou. Bradavky se jasně rýsují na

tričku.


Redaktorka: Co jste dělali vy?


Já: Oba pomalu jedeme konečky prstů po napjaté kůži

stehen nahoru. Její nohy se trochu nadzvednou, uvolní sukni, která se sama

shrnuje po roztažených stehnech nahoru. Ona nemá ani kalhotky, je úplně

naostro... čumim, takhle ji neznám.
Redaktorka: Ohohó...


Já: Kouknu dolů, je krásně upravená, oholený klín zdobí

jen úzký trojůhelník nad poštěváčkem.
On položí dlaň na Její chloupky, prsty přes pohlaví. Šeptá Jí něco do

ucha. Její kolena se zdvíhají a ještě víc oddalují. Nahlas oddechuje.
Já beru mezi rty její bradavku přes tričko, za chvíli tam má mokrou skvrnu.


Redaktorka: Se nezdáš...


Já: Prohýbá se v zádech. Svaly na stehnech se jí trošku

chvějí. On zvedá ruku z její pičky a pokládá dlaň na druhý prs.

Já jsem se zvedl a poklekl mezi její nohy. Dýchl jsem horký vzduch na

její slabiny. Její pysky se trošku pohnuly, jakoby se stáhly

dovnitř. Můj jazyk přejede plochou celé její pohlaví, rozkvete najednou

jako poupě a vlhce se leskne. Ona mi pokládá nohy na ramena a

vzdychá. Prokmitnu špičkou jazyka závojíčky odspoda až nahoru, obkroužím

místo, kde se zatím skrývá poštěváček. Vcucnu ho mezi rty a špičkou jazyka

kmitám sem a tam. Sly